Superbike online

Nápad posadit motor z výbušné R1 do trubkového rámu a poslat mezi lidi sportovního naháče se Yamaze povedl a dokonce si jeden čas udržela primát nejsilnějšího sériově vyráběného naháče, pardon polokapoty. FZS 1000 se lidem zaryl pod kůži jako skvělá motorka a jak na to navázala letošní novinka? FZ-1 je úplně nová, nenajdete na ní nic z loňského modelu snad jen podobu předního světla.
Motor z posledního modelu YZF-R1 je uškrcen na 150 koní, ale i tak je to pěkné stádo. Podobnost s R1 sdílí i nový hliníkový rám a kyvka. Samozřejmostí je plně seřiditelné odpružení a v předu otočená vidlice USD. Podle výrobce je podvozek o 400% tužší než u staré FZS1000. Ani se to nechce věřit, co?
Design jde s poslední módou. Lehce nahrbený s kraťounkou podsedlovkou a ještě víc divnějším černým výfukem, leč doba si to žádá. Čeho si určitě každý všimne jsou řidítka ala prasečí kost. Málo kdo věří, že jsou tam už v sérii a oni jsou :). Každopádně jsou příjemně široký, dobře se drží a stylově zapadají. Třešničkou na dortu jsou na kapotovaný verzi zlatě eloxovaný přední vidle. Motorce vyloženě seknou.
Po usednutí do nově dvoudílného ale pohodlného sedla, je znát tužší naladění podvozku. To se ihned projeví i při jízdě. Připadáte si, jako když jedete na odstrojený er jedničce s pohodlnějším posazem. Ovladatelnost je dobrá, jen při prudkém otočení heftem při nižších rychlostech, se logicky odlehčuje předek a řidítka mají sklon ke kmitání. To může někoho vystrašit, a pokud patříte mezi ně, montáž tlumiče řízení vás nemine. Tak konec rýmů a jdeme k další věci kterou je průjezd zatáčkou. Poslat FZ-1 na koleno není žádný problém, jak již bylo zmíněno, podvozek dodává jistotu za každé situace. Problémem ale jsou nízko uložené stupačky. To, že s nima budete dřít při každém třetím náklonu je jasná věc, zvlášť když si tam necháte ty čudlíky na konci (hlásiče náklonu, aby jsme byli přesní). Jen si dejte pozor, aby vás to nerozhodilo. Když se totiž dotknete stupačkou asfaltu a chvilku ji tam podržíte, začne se FZ-1 jakoby lehce vlnit. Není to nic hroznýho pokud můžete ze zatáčky vyjet zeširoka. Možná za to můžou gumy, možná je to slabina podvozku, každopádně to není nic za co by jsme FZ-1 strhávali body.

Za co ale body strhávat budeme je motor. Kdo jste se někdy svez na R1 ročníku 04 a mladší, tak určitě víte, jak skvěle funguje. FZ-1 Fazer z ní převzal motor, ale s několika drobnými změnami. Předně to jsou „pomalejší“ vačky a silnější těsnění pod hlavou kvůli menší kompresy. Řeknete si, že to vlastně nic není, ale k údivu nás všech se motor v rámu FZ-1 chová zcela jinak. Když budete chtít raketově odstartovat, tak motor ve čtyřech tisících jako když klopýtne. Na chvilku přestane táhnout, ale za pikosekundu zas letí jak splašenej. Co si budeme povídat za touhle dírou budou schovaný emise a podobným problémem trpí i jiné značky. Holt Euro norma je neúprosná. Větší vrásky nám dělalo vstřikování. Pokud jedete na jakýkoliv kvalt, uberete a chvilku brzdíte motorem a znova bez přeřazení přidáte, motorka cukne. Nástup plynové rukojeti z nulové polohy není plynulý a motorka je pak celá ucukaná a to je nejen nepříjemné pro jezdce, ale hlavně pro spolujezdce. Největší problém mi to dělalo za deště v sérii zatáček, kde jsem při každém přidání plynu čekal podklouznutí zadního kola. Naštěstí Yamaha o tomto problému ví a snaží se ho vyřešit. Zatím se dá cukání zmírnit zvýšením volnoběžných otáček na 1200 – 1300 ot/min.

Jinak je znát, že motor pochází se supersporta a je ho potřeba točit a točit. Od šesti už pěkně tahá a vejš už to je mazec. Stopadesát koní je znát. Taky pokud je budete chtít častěji provětrávat, musíte jim dát nažrat. Spotřeba se může pohybovat lehce přes 6 litrů, ale taky klidně přes deset. To už je jen na vašem pravém zápěstí.
Když to vezmeme v globálu, je FZ- Fazer „zdatný“ nástupce starého modelu. Co to vstřikování, řeknete si? Tak i s tím se nechá žít. Když se naučíte grif s plynem, přelstíte chytrou stříkačku a motor ani necukne.

Jak to viděl Kuba

 

Díky Motocyklům Mladá Boleslav jsme dostali možnost vedle kapotované verze FZ-1 otestovat také naháče. Protože motory jsou naprosto identické, ostatně jako velká část motorky, bavit se můžeme jen o několika málo odlišnostech. Obnaženou verzi poznáte velmi rychle s se zavázanýma očima, řízení je malinko nervóznější, než u Fazera, ale nejedná se o nic drastického. Nadruhou stranu se rozlučte s jakoukoliv ochranou před větrem, za kombinaci digitálního a analogového ukazatele se rozhodne neschováte... Snad bych to ani nebyl já, kdybych se nezmínil o jízdě po zadním, co? V tomhle případě je to naprostá legrace, na jedničku se přední kolo vznese za plynem kolem šesti tisíc jako z praku a udržet ho ve výši není vůbec žádný problém, celý průběh wheelie se velmi jednoduše odhaduje. A samotná jízda? Jediné, čeho mi bylo líto byly stupačky, před zapůjčením jak o nové. Po našem řádění, ale totálně ubroušené. Jak napsal Ondra, ukazatel náklonu se hlásí trochu brzo, ale nic nezměnitelného to není :)) Rozdíl mezi naháčem a polokapotou není jen kapotáži, ale v celkovém zaměření. Naháč FZ-1 je sportovnější, má kratší podsedlovku, ve které chybí spolujezdcovy madla a také je jiné i sedlo spolujezdce. Na Fazerovy je spolujezdci líp.

TECHNICKÉ ÚDAJE: ZDE