Superbike online

V poslední době se starej dobrej stuntriding, jaksi propadl do zapomnění. Bohužel mi přijde, že nad onou propastí lavíruje většina českého motosportu. Kdeže jsou ty časy, kdy se u nás jezdilo Mistrovství světa, kam zavítali jezdci zvučných jmen a jejich výkony sledovali tisícovky nadšených diváků. Nyní se s tímto sportem setkáváme už jen na různých srazech, mnohdy slouží jako doprovodný program na různých moto-akcích. Je to fakt škoda, protože tenhle sport nabízí tolik adrenalinu, že celá jízda dragsterem je proti tomu oddech při odpolední kávě. Jak to tedy se stuntridingem je ve skutečnosti, kam se tento extrémní sport poděl, kam v současné době směřuje jsem se zajel zeptat mého kamaráda Pavla Vika. Kaskadéra, který dle mého patří k naší špičce.

Ahoj Pavle, můžeš nám prozradit jak dlouho se věnuješ stuntridingu?

Letošní sezóna bude můj devátý ročník.

Jaký je tvůj nejoblíbenější prvek?

Určitě „kolíbka“, je to dost ojedinělé číslo a myslím, že ho dělám stále jako jediný na světě. Ve své podstatě jde o to, že si za jízdy lehnu na zadní sedlo a na sedačce udělám takovou sklapovačku, což vypadá, že skutečně přepadávám z mašiny. Když to vidíš na fotce, tak si myslíš, že je to tak vteřinu před pádem a spoustou kotrmelců.

Jaký je dle tebe ten nejtěžší?

Nejtěžší prvek jsou určitě kolečka na zadním kole vsedě na řidítkách a bez držení.

Myslíš ten oblíbenej prvek Marka Matouška?

Jo, něco hodně podobného, tohle je v dnešním stuntridingu asi ten největší extrém.

Kdybys si mohl vybrat jakoukoli motorku na stunt riding, která by to byla. Nebo že bys zůstal u svého šestkového CBR-ka?

To úplně jasný, přece můj Simson S51 (smích). Ne vážně HONDA CBR 600 RR je super nářadí.

Proč právě CBR?

Už jsem vyzkoušel hodně motorek, ale CBR je zkrátka nezničitelná. Její motor si nechá líbit skutečně cokoliv, můžeš ho utavit tak, že ti z chladiče stříká chladící kapalina a on pořád funguje. Pouze doliješ kapalinu, párkrát do roka vyměníš olej a motorka jede jako nová.

Kdo je dle tebe nejlepší jezdec tohoto sportu?

Dle mého názoru je nejlepší Angyal Zoltan a jako druhý je Chris Pfeiffer. Ti kluci se stále melou o to kdo je z nich ten nej, takže těžko říci. Oba jsou fakt velký hvězdy a umí to co nikdo jiný.

… a u nás?

No co si budeme nalhávat, myslím, že je to Mára Matoušek, ale dost brzo mu bude šlapat na paty Martin Krátký, který by možná jednou mohl být i Mistrem Světa. Uvidíme, jak se mu bude dařit na velké motorce.

Máš nějaký jezdecký vzor?

Určitě je to Chris Pfeiffer. Ten jeho styl ježdění je fakt SUPER! Jeho show má prostě šťávu.

Nedokážu se nezeptat, měl jsi nějaký vážný úraz nebo máš talent od Boha?

No talentů od Boha skutečně asi moc není a ani já nejsem výjimkou. Patrně ten nejhorší úraz z motorky byl naštíplý kotník a natržené vazy, což naštěstí není nic extrémního (ihned poté poklepe na dřevěný stůl), ale ten největší úraz s nímž budou problémy už napořád je třikrát silně vykloubené rameno, které ale nemá s motorkou nic společného. Stalo se to při hokeji, hrál jsem ho již od svých 4 let.

Kam bys to chtěl ve stuntridingu dotáhnout? Je nějaká pomyslná meta po jejímž zdolání lze říci, tak už jsem dosáhl vrcholu tohoto sportu?

Naprostý maximum je stát se Mistrem Světa, což je sen a cíl snad každého kaskadéra. Já už teď stojím trochu nohama na zemi, protože po těch problémech s ramenem se už nemohu věnovat tréninkům tolik kolik bych chtěl a potřeboval. Navíc jsem díky jemu omezen na některé prvky, ale být Mistrem Evropy by taky bylo fajn. Vše teď záleží hlavně na zdravotní stránce.

Chystáš pro své fanoušky pro letošní sezónu něco nového?

Tak určitě nějakou novou ortézu na to své rameno… (smích).

… myslím ve své show.

Tak určitě ta kolečka na zadním kole bez držení a různé balancování na zadním kole.

Jezdíš na motorce se skvělým designem, takže se nabízí otázka, dělal jsi ho sám nebo ti někdo pomáhal?

Samozřejmě člověk nezvládne všechno, takže jsem víceméně pomáhal jedné airbrushové firmě „Airbrush BB“, která se do toho zapojila v rámci reklamní spolupráce. Společně jsme pracovali na designu, který má motorka dnes.

Teď mě tak napadlo máš ty vůbec nějaký civilní motocykl nebo toho máš po tréninku tolik, že raději usedneš za volant?

Abych řekl pravdu, raději sednu za volant. Ne snad z důvodu, že bych toho měl po tréninku tolik, ale v dnešním provozu je to příliš moc nebezpečný hazard. Mám-li být upřímný, tak po tragické nehodě skvělého kluka, kamaráda a výborného závodníka Ondry Lelka se to ve mně nějak kouslo a na silnici se prostě bojím. Jedu snad jen ve zcela vyjímečných případech.

Je možný, že svůj postoj změníš?

Hele na rovinu doufám, že NE! Mám z té silnice fakt strach. Sport co dělám je sám osobě dost nebezpečný, ale oproti tomu co se děje na silnici to fakt nic není. Ikdyž nás už bohužel zastihla tragická událost i při stuntridingu. Pavla HANZLÍKA znal myslím úplně každý. Byla to opravdu velmi nešťastná náhoda a doufejme, že se už nikdy nebude opakovat. Na Pavla i Ondru hodně často vzpomínám… Bohužel, takový je už život…

Od kolika let vlastně jezdíš na motocyklu?

Poprvé jsem se projel někdy ve třinácti letech.

Jaký byl ten první?

Pionýr 21.

… no a ty ostatní? Můžeš nám v krátkosti popsat svůj moto-vývoj?

Pionýr 21, Simson S51, Honda CBR 600 F3 s níž jsem zkoušel první kaskadérské kousky, následovala Honda CBR 900 RR Fireblade, pak jsem zase usedl na CBR 600 model F4, jenže ta po jednom nevydařeném kaskadérském kousku jak jinak než na běžné silnici skončila pod koly kamionu. Nakonec jsem koupil dvě silně havarované YAMAHY R6. Jednu jsme opravili a ustrojili do civilního kabátu a tu druhou doslova ze všech stran otlučenou připravili na další kotrmelce pro začátky stuntridingové kariéry..

Jak často trénuješ?

V loňském roce jsem to kvůli zranění omezil na minimum, protože čím víc trénuješ, tím je riziko pádu větší a to jsem si fakt nemohl dovolit, takže jsem trénoval tak jednou, maximálně dvakrát týdně abych nevyšel z tempa. Ale v roce 2007 jsem před Mistrovstvím světa i Evropy trénoval denně minimálně čtyři hodiny.

Umíš si sám motorku opravit nebo to necháváš na ostatní?

Ono ti někdy nic jiného ani nezbude. Mechanika samozřejmě mám, je to dobrý kamarád, který mi s motorkami pomáhá již od mých začátků.

Která je ta tvá vysněná? A proč?

Hodně se mi líbí Ducati 1098, ta má fakt super design

A jak je to s auty? Jaké vlastníš a jaké bys vlastnit chtěl?

Auta jsou moje velká vášeň. Mám jich několik, snažím se je průběžně obměňovat. Nějaký koupit, jiný zas prodat. Na běžný ježdění mám teď VW Caravelle a Audi A6 Quattro. Ale opravdovej mazel je Porsche Boxster „S“ s 270-ti koňmi pod kapotou. Na něj ale v létě bohužel nezbývá moc času, takže je v současné době na prodej. Během příštího roku bychom chtěli s přítelkyní „Nikol“ začít stavět dům, takže bude potřeba každá korunka. Však to znáš. No ale stejně doufám, že si jednou pořídím vysněné Ferrari F430 F1.

K motorkám patří také srazy. Jezdíš na ně? Máš nějaký oblíbený?

Sem tam se na nějakej vydáme, ale spíše je to z profesního hlediska. Srazy jsou fajn, protože tam potkáš spoustu nových a skvělých lidí.

Co byl tvůj největší motorkářský zážitek?

Určitě 11. místo na Mistrovství Světa 2007 v Maďarsku. To byl opravdu tak neskutečný zážitek, že ho nejde ani popsat.

… a ten nejhorší?

Tak to byla určitě ta nehoda z roku 2001, kdy moje motorka zaplula přímo pod protijedoucí kamión.

Jak se stavíš k názoru, že mnozí motorkáři jezdí jako dárci orgánů?

No tak určitě je to dost specifický. Nelze říci, že všichni motorkáři jsou dárci orgánů, ale někteří si o to sami fakt říkají. Bohužel jak říká můj švagr, který pracuje jako záchranář ve vrtulníku, tak z těchto dárců stejně nic nezbude.

Jak jinak vnímáš ostatní řidiče a jejich styl jízdy? Chci říci, že se o nás říká, že patříme mezi skupinu těch špatných a arogantních řidičů.

Většinou se tak dá mluvit o pár ojedinělých bezmocích, kteří jedou pořád po středové čáře s minimální rychlostí 200 km/h. Musím však říci, že za hodně nehod můžou i řidiči aut, kteří je přehlídnou a mnohdy jsou i dost bezohlední. Je zvláštní, že jinde v Evropě se s tímhle tak často nesetkáš.

Jinak znám tě jako dost velkýho kliďase, je vůbec něco čím tě lze vytočit?

Člověče já jsem fakt velkej flegmouš, ale určitě by se asi něco našlo. Nic mě teď nenapadá…

Jaká je dle tebe nejhorší lidská vlastnost.

Určitě pomluvy a závist! To jsou strašné vlastnosti, ale v Čechách jsou bohužel na denním pořádku. Fakt to nechápu, bez nich by bylo na světě o mnoho líp.

Čím ti naopak lze udělat největší radost?

Největší radost mám, když se sejdeme s rodinou a kamarády. Jsem hodně společenský člověk a mám rád skvělou zábavu.

A teď trochu do soukromí, kolem motocyklových soutěží se od nepaměti točí krásný holky, takže jsi zadaný?

Ano, jsem zadaný…

Co musí holka udělat, aby tě zaujala? No doufám, že tě za tuhle odpověď přítelkyně nesejme.

Myslím, že musí být rozumná, hodná a inteligentní… …možná i trochu hezká… (smích) Takovou chce asi každý chlap, ne?

Jaké je tvé nejoblíbenější místo na světě? Kam jezdíš nejraději relaxovat?

Asi letiště, tam se dá trénovat a navíc hned vedle placu kde jezdím je písák, takže si můžeš jít kdykoli i zaplavat. Rád si taky zajdu s kámošema na pivko. No a z těch měst by to byla určitě Paříž nebo Monaco.

Kdyby si mohl ve svém životě vrátit jednu věc, která by to byla?

Určitě by to byl ten hokejovej zápas, kde jsem si zranil rameno. Do té doby jsem byl vyznavač všech sportů, ale po tomhle úrazu se musím dost omezovat.

Říká se, že hudba léčí, takže která je dle tebe ta léčivá?

Já poslouchám všechno kromě Evy a Vaška (smích), ovšem nejvíc mě baví Kabáti.

Zase trochu odbočím a zeptám se. Co dělá kaskadér mimo sezónu? Máš nějaké stálé zaměstnání.

Snažím se opravovat auta a motorky a teď bych chtěl otevřít ještě menší reklamní agenturu na výrobu reklamních polepů. Pracuji hodně na počítači a to hlavně v noci, kdy vymýšlím různé nabídky na vystoupení a hledám inspiraci pro nové kousky, přidávám na stránky nové články, fotky, různá videa z vystoupení a tak…

Co považuješ za svůj největší životní úspěch a co byl naopak ten největší životní průser.

Určitě ten největší byl složit maturitu a taky to Mistrovství světa. No a ten nejhorší zážitek byla ta nehoda na motorce, kdy jsem ji poslal pod kamion. To mám před očima dodnes a děkuji Bohu, že se mi tenkrát nic nestalo.

Prozradíš nám svou nejhorší vlastnost?

Asi to že rád dlouho spím… (smích) S tím se doma moc nechtějí smířit, protože oni chodí do práce každý den, takže musí vstávat v pět, šest hodin a já se někdy válím třeba i do devíti.

Otázka závěrem. Chceš vzkázat něco našim čtenářům motorkářům?

Ať už jste motorkáři nebo nemotorkáři, tak bych vám chtěl popřát aby sloužilo hlavně zdraví! Jezděte opatrně a myslete na to, že vám může ublížit kdokoli jiný, musíme prostě pořád předvídat nepředvídatelné... Takže buďte zdraví a spokojení.

Díky za rozhovor.

I já děkuju.